Nedávné kácení desítek vzrostlých stromů a keřů podél Pražské ulice znepokojilo mnoho obyvatel Groše. Z radnice následně přišlo ujištění, že místo projde rekultivací a vznikne tu park, ve kterém bude mnohem více dřevin než v minulosti. Zjistili jsme ale, že místostarosta Frauenterka (ODS) s dosavadní zelení naložil způsobem, který oprávněně vyvolal zděšení.
V parku mělo být podle dendrologického průzkumu a projektové dokumentace, které jsme od radnice dostali, ponecháno pouhých 14 z původních 146 dřevin. Mělo jít o javory, jabloně, ořešáky, jasany, ale také o tři akáty, které řadíme mezi invazní druhy. Kácelo se ale zřejmě podle nálady, protože třeba jabloň v parku nezbyla ani jedna! Pokácena byla také relativně mladá, vitální hrušeň s chutnými plody, vydávaná v dokumentaci za jabloň, která měla na místě zůstat.
Dále z parku zmizel sedmimetrový javor, jehož stáří bylo 20–40 let, který byl podle dendrologického průzkumu zcela zdravý. V parku také již nestojí jeden z ořešáků, který měl být zachován. Bez milosti bylo sraženo i šest třešní s obvodem kmene 75–92 cm, které podle zápisu překážely „budoucí cestě parkem“ nebo „prostranství z lavičkami“! Čili ještě jednou – ve jménu revitalizace parku nejprve zdevastujete více než 90 % stávající zeleně? Takhle o našem životním prostředí uvažuje koalice ANO / ODS / TOP 09.
Množství dřevin v novém parčíku se má podle osazovacího plánu zvýšit (ze 146 na 353 ks), nicméně půjde o stromy a keře výrazně menšího vzrůstu oproti původním. Na úkor vysokých a košatých stromů přibude enormní množství drobných keřů. Dřeviny, které mají být v parku vysazeny, jsou navíc z větší části pro naše prostředí nepůvodní, a některé je možné zařadit mezi invazní, tj. mohou mít sklon k šíření do volné přírody, odkud jsou schopny vytlačovat původní druhy nebo měnit složení půdy.
Je možné jmenovat například druh tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), který je uveden na černém seznamu druhů nebo druh mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) z šedého seznamu potenciálně invazních druhů! Zde by nebylo špatné zvážit, zda nedat příležitost některým druhům, které mohou působit dekorativně, a zároveň by se běžně vyskytovaly v naší přírodě.
Pozitivní zprávou může být, že vedle cizokrajných dřevin mají být vysazeny i některé původní či tradičně pěstované druhy dřevin (čtyři hrušně, třešeň či střemcha). Zajímavá by mohla být i realizace klasické louky vedle intenzivního trávníku. Louka by měla hostit více druhů rostlin než téměř jednodruhový trávník, což by mohlo do parku přilákat i některé původní druhy hmyzu a uchovat zde alespoň částečně přírodní ráz.
Celkový přístup k tzv. revitalizaci zeleně v parčíku v Pražské ulici je ovšem ze strany odpovědného místostarosty a jím vybraných projektantek tristní.
