Horní Měcholupy, které byly samostatnou městskou částí než v roce 1994 sloučením s Hostivaří vznikla Praha 15, jsou mým domovem přes 30 let. S rodiči jsme se přistěhovali do nově vznikajícího panelového sídliště Horní Měcholupy v roce 1991 do ulice Bély Kuna (dnes ulice Nad Přehradou). Z jedenáctého patra s výhledem na celé sídliště jsem léta sledoval, jak se nám Horní Měcholupy mění před očima. Když se ohlédnu zpět do minulosti, tak se Praha 15 od doby, kdy jsem byl malým klukem, hodně změnila.
Vzpomínám, jak za naším domem byl jen jeden panelák, vodárna s uměleckou fontánou a pěšina po koruně kopce vedoucí přímo do lesoparku kolem jezírka plného života. Směrem
k základní škole se šlo kolem parkoviště jen s pár auty a nad ním byl kopec, na kterém se v zimě bobovalo a sáňkovalo. Přímo nad základní školou byl svah s keři, mezi kterými jsme se proháněli ve volné hodině před odpoledním vyučováním.
Nyní je za naším domem celé nové sídliště. Umělecká fontána je zanedbaná a léta chátrá. Podle plánů vedení radnice má být místo opravy odstraněna a její umělecká hodnota nenávratně zničena. Místo pěšiny s živým jezírkem dnes stojí rozsáhlý bytový dům Padovská. Pamatuji si na pozdvižení, když se při stavbě tohoto domu jednoho teplého večera převrátil auto domíchávač plný betonu do výkopu. Zasahoval tenkrát hasičský vyprošťovací jeřáb
za vydatného světla silných reflektorů. Druhý den po škole jsem se šel na místo podívat znovu a viděl, jak stavební dělníci se sbíječkami rozbíjí zatvrdlý beton v utrženém bubnu automíchačky. Parkoviště směrem k základní škole je nyní po většinu času přeplněné
a oblíbený bobovací kopec nahradila třináctipatrová bytová věž. Ve svahu nad základní školou vyrostly 4 nové výškové bytové domy a celý areál se po oplocení přilehlých dětských hřišť a předzahrádek stal neprůchozím.
Velkou změnu prodělalo také Veronské náměstí, kde rozsáhlou travnatou plochu s občasnými cirkusy nahradil bytový komplex s věží, v jehož okolí volných parkovacích míst také výrazně ubylo, přestože v podzemních garážích volná místa k pronájmu stále jsou. Kolem ulice Hornoměcholupská v Měcholupech za mého mládí nestál žádný bytový dům a nyní je tato ulice novými budovami bohatě lemovaná. Vše završuje gradující výšková bytová zástavba Javorové čtvrti s monumentálním a navzdory slibům stále holým zemním valem.
K nepoznání se změnilo i celé území kolem bývalého plynojemu, které nyní tvoří obytná výstavba luxusních převážně rodinných domů obklopená golfovým hřištěm a sportovními areály. Podobné velké změny prodělal i zbytek Prahy 15 v Hostivaři, kde vedle sídliště Košík vyrostl celý Slunečný vršek a nové sídliště vzniklo i kolem ulic Vladycká, Rychtáře Petříka
a Fojtova.
Další velké změny Prahu 15 teprve čekají v okolí radnice (přestavba Penny, Billy a výstavba dalších tří bytových domů před a za radnicí a místě stávajícího výměníku) a na sídlišti Hornoměcholupská (přestavba obchodního domu Taškent a dostavba školky s denním stacionářem). Těšit se můžeme také na takzvané Nové centrum Hostivaře u tramvajové smyčky, kde podle koncepční studie v první fázi vyrostou bytové domy se supermarketem na místě zarostlého zeleného svahu. Druhá fáze bude zahájena až po prodloužení tramvajové tratě a přesunu smyčky do Horních Měcholup. V takovém případě se na místě stávající smyčky můžeme dočkat zástavby v podobě nové radnice s jednacím sálem a například poliklinikou či jinými veřejnými funkcemi. To jsme se však přesunuli z minulosti do vzdálené budoucnosti.
Rozvoj města má být v každém případě dobře promyšlený, a hlavně úměrný kapacitě dopravní infrastruktury a veřejné vybavenosti. Nová výstavba má mít pozitivní přínos pro stávající obyvatele v podobě rozšíření nabídky služeb nebo zkvalitnění životního prostření, což se bohužel příliš neděje. Následky nadměrné zástavby pociťujeme každý den, když ráno trpíme ve stojících kolonách, večer není pořádně kde zaparkovat a zeleň mizí pod novými domy. Věřím, že změna k lepšímu ve prospěch nás stávajících obyvatel je stále možná, ale je podmíněna změnou vedení městské části a zejména radních, kteří v Praze 15 ani fakticky nebydlí.
Přes všechny vzpomínky a zkušenosti mám Prahu 15 stále rád, a proto je pořád Patnáctka můj domov.
Jan Veleba Patnáctka náš domov
