Pár dní před Novým rokem mi zazvonil mobil. Svěží ženský hlas se zajímal o chystanou besedu se sousedem z Košíku, režisérem Radovanem Lipusem. S paní jsme si dlouze popovídaly; z prvních obyvatelek ještě syrového sídliště, ale jak se zde postupně vytvářela komunita maminek, které se znaly, vzájemně si předávaly oblečení po dětech, pořádaly dětské dny. Její povídání bylo radostné, žádné fňukání po starých časech – zkrátka jen chtěla, aby se vědělo, že život na Košíku byl od začátku dobrý. Tím spíš mne na samý závěr hovoru překvapilo její sdělení, že v letošním roce jí bude 100 let…
Mám možnost sledovat současné komunitní možnosti maminek z Košíku. Místa pro setkávání tu jsou: několik pěkných venkovních hřišť, Toulcův dvůr a Komunitní centrum Farní dvůr. V obou objektech se odehrávají aktivity, v jejichž rámci je možné stávat se z obyvatele sousedem – začít se cítit ve svém bydlišti opravdu doma, protože v okolí potkávám známé.
A proč ve sloupku o seniorech mluvím o maminkách a sousedech? No právě proto, že aktivní život v seniorském věku nepřijde sám od sebe. Kdo celý život čeká, až mu někdo jiný zařídí megakoncert nebo koupí triko, v kterém bude organizovaně závodit, ten nebude aktivní ani ve stáří. Dlouhodobá podpora spontánního komunitního života v naší čtvrti je proto nejlepší podporou budoucích aktivních seniorů.
Nabídka aktivit pro seniory v Praze 15 je hlavně díky neúnavným a nápaditým pracovnicím CSOP Neli Zaworové a Kristíně Funtové široká. Ale i ony určitě zažívají, že skutečně aktivně se jich zúčastňují hlavně ti, kdo byli aktivní po celý život.
Krásné sté narozeniny, paní z Košíku!
Jana Vachulová (sloupek naší zastupitelky v březnovém Hlasateli)
