Co to vlastně je, ta moderní architektura? Na tohle téma se dají vést nekonečné debaty, jako historik architektury jsem jich zažil mnoho. Pro mě jsou moderní ty stavby, které pozvednou své okolí, a to respektem, užitečnou funkcí a kvalitním soudobým výrazem.
Takovou službu v minulosti prokázalo zejména Hostivaři několik špičkových architektů. Bohumil Hübschmann navrhoval krásné průmyslové objekty do tovární zóny za tratí, Evžen Linhart postavil v ulici Pod Plískavou funkcionalistický bytový dům s vysokým standardem pro učitele a Ladislav Machoň krátce po roce 1930 vyprojektoval ve stejném stylu Švehlovu sokolovnu. Tyto stavby se ocitly na stránkách prestižních časopisů a Praze 15 přinášejí věhlas dodnes – naposledy při hojně navštívené exkurzi, kterou jsem pro veřejnost vedl v roce 2015.
I nová doba nabízí zářné příklady. Patří k nim třeba pivovar v Lochotínské ulici v Horních Měcholupech, který díky tvůrčímu konceptu ateliéru ADR funguje jako příjemné sousedské centrum pro všechny generace. Čím je ale člověk starší, tím častěji spatřuje modernitu v pouhé normálnosti. V něčem zdánlivě obyčejném, čeho si zvenku možná ani nevšimnete, dokud to někdo nechce ničit.
Takové je třeba sídliště Hornoměcholupská, které navrhl „bezejmenný“ architekt Jiří Prek a v letech 1969–1974 se stavělo prakticky svépomocí. Vznikly zde domy s dostatečnými rozestupy, stavby občanské vybavenosti, velké plochy pro zeleň. Vše fungovalo jako celek, tohle byla dotažená koncepční studie – smysluplné životní prostředí plánované pro 6200 obyvatel! Pro současnou koalici to je ale pouhý cár papíru, a tak vyhazuje miliony za nové projekty, které počítají s vykácením stromů na dětském hřišti nebo s navýšením objemu zástavby a dalším zalidněním. Stojí někdo o takovou „modernu“?
Marcel Pencák (sloupek našeho zastupitele v květnovém čísle Hlasatele na téma "Co dala, vzala Praze 15 moderní architektura")
Foto: ČTK, Jiří Šourek, leden 1981
コメント